Hledáte řešení pro Váš e-shop? Shopio je moderní internetový obchod (e-shop) vytvořený s ohledem na snadné používání.

Články označené tagem "o webu"

Typografie – členění textu

Typografie je, přes množství článků a webů, které se jí věnují, často opomíjenou webovou disciplínou. Článek shrnuje stručně a snad i srozumitelně základní typografické zásady a jejich aplikaci na webu.

Zarovnání textu

Webdesignéři často řeší otázku, zda text zarovnat vlevo na praporek nebo do bloku. Text, zarovnaný na praporek je lépe čitelný. Text, zarovnaný do bloku působí mnohdy estetičtěji. Pokud chcete zarovnávat do bloku, měli byste mít dostatečně široký blok s textem, aby nevznikaly příliš nekonzistentní mezislovní mezery. Text můžete zarovnat ještě na střed nebo doprava na praporek.

Členění a oddělování odstavců

Pro vizuální členění odstavců existují dvě základní metody. Odsazení prvního řádku a horizontální mezera mezi odstavci. Pro dobrou čitelnost je vhodné na webu používat mezery mezi odstavci. Odsazením prvního řádku nic nezkazíte. Já používám obě metody zároveň. Odsazení prvního řádku by se mělo pohybovat mezi jedním až třemi čtverčíky (osobně bych spíš doporučil jeden a půl až tři čtverčíky: 1.5–3em). Jeden čtverčík je ekvivalentní k šířce velkého písmene M. Pokud odsazujete první řádky, můžete odsazení vynechat u prvního odstavce článku nebo u prvního odstavce za nadpisem.

  • odsazení prvního řádku: css vlastnost text-indent
  • pro mezeru mezi odstavci se používá zejména vlastnost margin

Proklad řádků

Proklad určuje vzdálenost mezi dvěma řádky textu. Pro lepší čitelnost běžného textu jsou vhodné hodnoty kolem jednoho a půl čtverčíku. Velikost prokladu ale záleží na konkrétním textu, velikosti písma a dalších faktorech. Například u seznamů používám často větší proklad pro znatelné oddělení jeho položek.

Prostrkání a mezislovní mezery

Pro zvýraznění textu nebo pro zlepšení jeho čitelnosti se používá prostrkání. Jde o rozšíření mezer mezi jednotlivými znaky. Obecně nelze říct, kdy ho použít a jak. Jako příklad mohou posloužit tučné nadpisy, u kterých se text slévá do sebe (např. font impact). S prostrkáním by se mělo zacházet velmi jemně, méně znamená obvykle více.

Strukturu textu ovlivňují i mezislovní mezery, do kterých obvykle není potřeba zasahovat.

Řezy a zvýrazňování textu

Pro zvýraznění textu se používá několik řezů písma. Jde o řez tučný, kurzivu, podtržení, kapitálky (snížené verzálky) a verzálky (velká písmena). Text můžete zvýraznit také barvou, nejlépe v kombinaci třeba s tučným řezem. S kapitálkami zacházejte velice opatrně, aby příliš nenarušily konzistenci textu. Verzálky se hodí např. pro nadpisy. Podtržení by se mělo na webu používat jen a pouze u odkazů. Pokud zvýrazňujete nějaký výčet prvků, zvýrazněte pouze prvky. Interpunkční znaménka, která prvky oddělují, nezvýrazňujte (viz druhá věta tohoto odstavce).

Odkazy

Peprnet.cz a jeho skvělý CMS

Nechci tady zase vířit vody kolem peprnetu, jen mě zaujala jistá peripetie s publikačním systémem, nad kterým peprnet běží.

Screenshot vám toho řekne víc:

Do administrace publikačního systému mají povolen vstup jen uživatelé s IE.

Docela mě zarazilo, že dnes ještě něco podobného může existovat.

Však si to vyzkoušejte sami.

Co takhle editovatelné komentáře?

Stalo se vám někdy, že jste udělali nějakou chybu při psaní komentáře nebo že jste ho prostě upravit? Mně ano. Několikrát.

A co náhled?

Částečným řešením je náhled komentáře, který mám mimochodem velice rád. Dá Vám jistotu, že jste se nesekli v texy syntaxi a že prostě vše vypadá tak jak má. Přesto se ale může stát, že se prostě seknete. Pak už není úniku, bohužel.

A co editovatelné komentáře?

Ano, přesně to mě včera napadlo. Myslím, že by nebyl problém je na blozích zavést. Představte si, že byste mohli ještě určitý čas po odeslání komentář editovat. Moje představa vypadá takto:

  • vygenerování náhodného řetězce a jeho uložení do cookie komentujícího a do databáze na weblogu
  • evidence dle id článku a komentáře, přecijen se může stát, že nás generátor zklame (popř. ještě ověření IP, vivat paranoia :-) )
  • volba doby, po kterou může pisatel komentář editovat (popř. kolikrát může komentář upravit)
  • zakázání editace v případě, že na komentář někdo zareagoval

A teď to samé trochu obšírněji. Při uložení komentáře by se vygeneroval náhodný řetězec, který by se podstrčil uživateli pomocí cookie a zároveň by byl uložen ke komentáři do databáze weblogu. Uživateli by se podstrčila ještě id článku a komentáře, abychom eliminovali možnost více stejných náhodných řetězců (mohlo by se pak stát, že by některý uživatel mohl manipulovat s cizím komentářem). Koláčkům bychom nastavili dobu platnosti. Do databáze bychom mohli uložit ještě IP adresu komentujícího, popř. nulu (false) nebo jedničku (true). :-) Jednička znamená znemožnění editace, pokud na komentář někdo zareagoval. A vlastně ještě počet povolených editací (také do databáze).

Při výpisu komentářů by si aplikace (CMS weblogu) sáhla do databáze pro potřebná data (id komentáře a článku, náhodný řetězec, IP adresu komentujícího, počet povolených editací a booleovskou hodnotu pro zákaz editace v případě reakce na komentář) a do prohlížeče uživatele pro případné cookies. Pokud by je tam nalezla, porovnala by je s těmi, co si vybrala z databáze. V případě, že by vše sedělo, u komentáře, který ověřovala by vypsala odkaz (nebo tlačítko, jak je libo) na editaci. Tenhle proces by se opakoval u všech uložených komentářů.

Slovo závěrem

Je možné, že jsem se někde sekl, poměrně slušně jsem se do toho zamotal. Řešení klidně vylepšete a/nebo použijte na svém weblogu, proto ho zde také uveřejňuji.

Nedovedu zde jednoznačně říct, jestli by toto vylepšení bylo spíše přínosem nebo přítěží. To lze zjistit snad jenom otestováním.

Editaci komentářů můžeme samozřejmě zkombinovat i s náhledem komentáře.