Vojtěch Bulant [gwh]

tady kdysi něco bylo… :)

Věčné téma: tučňáci

Čtvrtek 11. 1. 2007, 2.04 ~ tagy: linux, operační systémy

Ano, i já se pokoušel přejít na linux. Několikrát.

Trocha historie

Začalo to někdy před maturitou. (Léta páně 2006, pokud tedy nepočítám několikeré vyzkoušení Ubuntu o rok dříve.) Tehdy jsem toužil po open source, po naprosté volnosti.

Vyzkoušel jsem Ubuntu, Kubuntu, Mandrivu, Fedoru a OpenSuSE; distribuce proklamované jako vhodná alternativa k Windows. Moje znalosti unixové konzole jsou vcelku obstojné, nebylo tedy co řešit.

Asi jsem nebyl dost vytrvalý, ale i tak jsem minimálně pět dní s každou distribucí vydržel. S některou i dvakrát tolik, kupodivu. Dost problémů jsem vyřešil (ať už svépomocí nebo díky dobrým radám na fórech nebo od známých). Tu nešel Firefox, tady zase zvuk, někde nešel připojit flash disk nebo distribuce v základu nepodporovala MP3. Zásadní problém nastal, když jsem chtěl začít používat jiný software než ten, který byl přiložený k distribuci. Paradoxně často nešel ani nativní software.

Postahoval jsem si balíčky s oblíbenými programy a dal se do „instalace“. Programy byly většinou vázány na některé knihovny, které zase znemožňovaly práci jiným programům. Nekonečný cyklus. Pro mě neřešitelný problém. Tím jsem zavrhl balíčky a zvolil kompilaci. Po zjištění, že nemám knihovny, nutné pro kompilaci jsem byl už značně vytočen, ale ne natolik, abych si knihovny nestáhl. A co se nestalo? Dost knihoven spolu nekomunikovalo a ve výsledku jsem nezkompiloval nic. Nezlobte se na mě, ale takhle ne. Je mi jasné, že nemám dost zkušeností a znalostí, ale kde jsou ti, kteří říkali, že Linux na desktopu dnes není žádný problém?

Rád bych krátce shrnul mé dojmy z jednotlivých distribucí.

Ubuntu a Kubuntu

Velice příjemné distribuce, kdyby nebyly problémy s balíčky a kompilací (ty byly ve všech distribucích), beru. Na Gnome se mi líbila jednoduchost, ale jeho rozhraní mi příliš nevyhovovalo. KDE bylo sice moc pěkně nablýskané, ale příliš náročné.

Mandriva

Tahle distribuce si mě nezískala vůbec. Naprosto mi nevyhovovala její celková kompozice.

Fedora

Fedora se mi moc líbila, krom některých maličkostí a problémů s balíčky a kompilací jsem neměl výhrady.

OpenSuSE

OpenSuSE byla uživatelsky nejpřívětivější. Prakticky vše běželo již po instalaci. Problémy s balíčky a kompilací však přetrvávaly.

Jak vidíte, vystřídal jsem pět distribucí a ani jedna mě neuspokojila. Problémy s balíčky celkem chápu, přece jenom, programy a knihovny tvoří tisíce lidí po celém světě a není jednoduché je všechny překecat, aby spolu bez problémů komunikovaly. Ale mě jako uživatele to opravdu nezajímalo, chtěl jsem Linux používat, ne ho celé dny skládat.

Asi řeknete, že je problém na mé straně. Jsem ochoten to přiznat, ale jen do určité míry. Zmíněné neduhy totiž podle mě brání masivnějšímu rozšíření linuxu.

přidat do del.icio.us ~ přidat do Linkuj.cz ~ 15 komentářů

Pravda o plagiátorství

Neděle 31. 12. 2006, 2.37 ~ tagy: operační systémy, microsoft, apple, fikce

Aktualizováno: celý článek je fikce

Dneska jsem si u Filosofa přečetl jeho nový článek, který nám dává naději, že se konečně dočkáme stejných vychytávek jako Macosáci.

Chtěl bych Microsoftímu marketingu složit poklonu. Není to nic nového, ale přesto, kdyby se našel někdo nezasvěcený…

Píše se rok 1992. Microsoft vydává Windows 3.1, očividný plagiát operačního systému z dílen Apple, který samotnému Applu pořádně zavařil a otevřel dějiny novodobých operačních systémů. Windows 3.1 byl první a poslední plagiát, který Microsoft vydal. (Pokud přivřeme oči nad MS-DOSem.)

Lidé z Applu tomu nemohli uvěřit. Plagiát jejich vlastního systému jim beztrestně přetahuje uživatele a okrádá je o peníze. Apple se nadechl k protiútoku. Jack James Ravenshire, talentovaný programátor, stojící za původním Mac OS přechází do dílen Microsoftu a po celé roky podává Applu informace o Microsoftím vývoji. Apple tak udělal nevědomky osudnou chybu.

Apple přebíral Microsoftí ideje a s několikaročním předstihem vydával operační systémy, které vycházely z Microsoftích uživatelských testování a poznatků o uživatelských rozhraních. Plagiáty samozřejmě obaloval do vlastního kabátku.

A právě v tom je zřejmá chyba Applu. Snaží se jít vstříc uživatelům narozdíl od Microsoftu, který se drží svého prospěchářského marketingu.

Microsoft vytváří operační systémy tak, aby v dané době uživatelům plně dostačoval, ale nenabízel jim nic navíc. Nové poznatky si drží ve svých dílnách a pomalu je převádí do zdrojového kódu, aby je s pompou vypustil o několik let později, kdy už mu stávající produkty tolik nesypou. Proč by taky vypouštěl Vistu v roce 2003, když mu Windows XP sypou dodnes? Nebo takový Internet Explorer 6. Slouží lidem dodnes. Až když se Firefox začal přibližovat k dvacetiprocentní hranici, vypustil Microsoft nový Explorer. A všimněte si, že opět nenabízí nic navíc. Jen to, co je dnes nutné. RSS, taby, lupa, trochu lepší jádro a vyhledávání ve vyhledávačích přímo z prohlížeče, aby se neřeklo. Ani ťuk navíc. Stejně tomu je i s novým souborovým systémem WinFS, MS jej mohl implementovat do Visty, ale proč by to dělal? Prozřetelně ho odložil, ať se mají uživatelé na co těšit.

Dnes máme Explorer 7, Vista je na spadnutí a Microsoft má zase pár let k dobru.

přidat do del.icio.us ~ přidat do Linkuj.cz ~ 7 komentářů